Z DENÍKU MÁMY: STRAŠÁK NOVOPEČENÝCH MAMINEK – ATOPICKÝ EKZÉM
Když ve společnosti maminek řeknete atopický ekzém, polovina se zhrozí a druhá neví o čem je řeč. Extrémně citlivá pokožka novorozenců je velmi náchylná vůči externím vlivům, a tak se nejedna maminka brzy setká právě s atopickým ekzémem u miminek, alergickou reakcí na pokožce děťátka nebo skvrnami na kůži způsobenými přemnoženými kvasinkami.
Atopický dermatitida (kožní zánět) u miminek se může objevit vlivem vnějších (například dráždivé látky z kosmetiky, pracích prostředků, prostředí apod.) nebo vnitřních (alergeny v podobě lepku, kaseinu, jiné potravinové alergeny, mikroby), vliv na onemocnění má také životní prostředí, genetika a imunita.
Často bývá projevem u dětí, kterým je v pozdějším věku diagnostikována alergie na pyly nebo roztoče. Někdy ale příčina není zřejmá, přesto atopickým ekzémem trpí až 30 % dětí a až 10 % dospělých. Nejčastěji se objevuje u dětí do 5 let.
Nejen, že tento kožní zánět nevypadá esteticky moc dobře, a přestože není nakažlivý, může způsobovat zejména v pozdějším věku nižší sebevědomí nebo stud za vzhled. Mnohem větší problém je ale extrémně vysušená pokožka, dráždivost a úporné dlouhotrvající svědění.
Miminka se ještě nemohou poškrábat, ale právě zvýšená dráždivost u nich způsobuje neklid, vytrvalý pláč a nepohodu. Batolata se ale už poškrábat umějí a ekzém je většinou natolik svědivý, že si dokážou pokožku rozškrábat až do krve. Strupy jsou pak náchylné k mokvání a k bakteriální infekci. Dokonce i větší děti nebo dospělí nedokážou odolat a pokožku nechat být a léčba je pak trošku začarovaný kruh.
Ani nám se tento problém nevyhnul. Když dcera měla půl roku, objevily se jí různě po tělíčku zarudlé skvrny. Většina postupně seschla, některé popraskaly, jiné i slabě mokvaly. Měli jsme štěstí, potkala nás slabší forma atopického ekzému. Bohužel ne všichni se setkají pouze s mírným průběhem, častěji mohou být takřka po celém těle včetně obličeje, zadečku a na podobně nepříjemných místech. A pokud přidáte mokvání, je problém obrovský.
Ložiska nás na počátku pořádně vylekaly, a naše kroky vedly k dětskému lékaři a pak ke kožní. Nazvala bych to obdobím experimentů, kdy jsme vystřídali několik mastí, včetně kortikoidové a složení většiny se podobalo hororovému filmu. Ale člověk se bál a chtěl dítěti co nejvíce pomoci od projevů atopického ekzému jako je svědění, pálení a bolest.
Souběžně s léčbou jsme také hledali příčinu. Vzhledem k tomu, že jsme používali už v té době eko prací prostředky, přírodní kosmetiku a látkové pleny, vnější alergeny jsme mohli vyloučit. Samozřejmě jsme zjišťovali také jestli to není projevem nějaké potravinové alergie, ale dcerka byla v té době na UM a s příkrmy jsme teprve začínali, tak se nám podařilo lehce vyloučit i tuto možnost. Souvislost jsme objevili až v pozdějším věku s alergií na roztoče, která nám vyšla z testů.
Po podávání klasické konveční léčby se ekzém nelepšil, na jednom místě zmizel, jinde se zase objevil. A můj vnitřní nedobrý pocit z množství chemie, které pokožka toho malého tělíčka externě nasává, nás dovedly k tomu vyhledávat alternativy. Načítala jsem o atopickém ekzému z internetu a našla dvě podstatné informace – prvotně je nutné ložiska vysušit a teprve až pokožka seschne a zhrubne naopak začít promašťovat. Ve většině výrobků pro atopiky jsem našla zinek, a tak jsem hledala v lékárně mast s nejčistším složením.
Začali jsme ložiska ošetřovat zinkovou mastí, dokud se úplně nevysušila, pak jsme promazávali obyčejným bambuckým máslem nebo kokosovým máslem. Osvědčily se nám také koupele v odvaru z řepíku lékařského. Ta nejen, že ložiska vysušovala, ale také působila proti svědění. Zklidnění a hydrataci naopak poskytla koupel z ovesných vloček. Na atopickou pokožku se nedoporučuje časté koupání a dlouhé koupele v horké vodě, i to jsme dodržovali.
U atopiků je také potřeba dbát také na materiály oblečení, vyhýbat se syntetickým dráždivým vláknům. Dávat pozor na zapaření pokožky při přehřátí apod. Logické je využívat minimum kosmetiky a to v nejčistší možné podobě bez parfemace a chemického složení.
Tento postup neměl okamžitý účinek jako například v podobě kortikoidové masti, ale pomáhal, a tak jsme u toho zůstali. S věkem se projevy atopického ekzému zmírnily, dcera je alergická na roztoče, a tak hlavně v období její alergie mívá ložiska na rukou, pod kolenními jamkami nebo třeba na nártech. Na vysušení a ošetření ložisek teď používáme už jen Zklidňující krém Levantis od Nobilis Tilia nebo Zinkovou mastí od Purity vision. Mastíme už výše zmiňovaným bambuckým máslem od Purity Vision.
Kromě přírodní (pomalé) léčby nám pomohla také ostropestřecová kůra, kdy jsme podávali ostropestřecovou kaší po lžičkách na očištění jater. A v neposlední řadě jsem hledala také psychosomatický původ. Možná pro někoho hloupost, ale já věřím své intuici, že velká část fyzických symptomů a příznaků souvisí s odrazem naší psychiky. Atopický ekzém hodně souvisí s emocemi. Špatný stav psychiky a rozbouřené emoce stav kůže vždy zhorší. Může se tak také projevovat nepřijetí, ať už sebe sama nebo okolím.
Postupně mi tedy došlo, že dcerka si svým ekzémem může říkat i o péči a přijetí. Jednu dobu totiž ekzém byl u nás velké téma k řešení, a navíc neustálý kolotoč mazání apod. mi docela lezl na nervy. Dceru jsem mazala s nechutí a abych to měla co nejdříve za sebou. Když se ekzém znovu objevil, cítila jsem vnitřně zlost, že už zase…
Teprve až jsem pochopila, že dcerka volá o opečovávání a pozornost a začala ji místa postižené ekzémem s láskou promazávat, masírovat a hladit, začala jsem vnímat i rychlejší ústup problému. Pokožka atopika také hodně vnímá jakoukoliv psychickou nepohodu, takže silně emotivní záležitosti, větší hádka rodičů nebo třeba i cizí prostředí vyvolají vždy zhoršení.
Teď už bych řekla, že náš problém s atopickým ekzémem máme „zmáknutý“, respektive víme jak na něj. A tak už to není takové trápení jako dříve, spíše je to něco co s námi žije. Vždycky, když vnitřně začnu cítit, že mě to štve, tak se zastavím a zamyslím se nad tím, s čím daleko těžším bychom se mohli potýkat. A hned je mi lehčeji.
Autor článku: Kateřina Dědičová
"Jsem všestranná a kreativní žena, máma dvou kulihrášků, milovnice přírody. Moji vášní je psaní, kromě toho ráda objevuju svět trvale udržitelného života a přírodní kosmetiku, baví mě třídit a organizovat domácnosti, a také připravovat aktivity nejen pro svoje děti, ale také pro všechny obyvatele v naší obci."